Diagnostika vztekliny

Základní metodou diagnostiky vztekliny u zvířat i lidí je nepřímá imunoflourescence, která se dělá z otisků řezů mozku (Amonův roh). Imunoflurorescencí se prokazují virové antigeny přímo ve tkáni nakaženého jedince. Diagnostika je relativně rychlá, přesná a levná. Jedná se ovšem o posmrtný způsob diagnostiky a nedá se tedy použít při diagnostice vztekliny u lidí. V tomto případě ji lze využít pouze jako metodu potvrzení úmrtí pacienta.

V minulosti se dělaly také histologické řezy, u nemocných se často vyskytovaly typické intracytoplas­matické inkluze (tvořené virovými proteiny) zvané Babes-Negriho tělíska. Nejčastěji se tvoří v Purkyňových a pyramidálních buňkách Amonova rohu. Přestože jsou patognomickým znakem pro vzteklinu, od použítí histologie se v diagnostice vztekliny opustilo, jejich nepřítomnost totiž vzteklinu ani zdaleka nevylučuje.

Biologický pokus, při kterém se suspenze z vyšetřované tkáně inokuluje 3–5 denním myškám a následně se provádí nepřímá imunoflourescence z jejich mozkové tkáně, se provádí vždy v případě pokousání člověka.

Intravitální metody jsou méně přesné a specifické a používají se jenom u lidí (zvířata, u kterých je vážné podezření na vzteklinu jsou utracena a vyšetřena imunofluorescencí). Používají se otiskové preparáty z rohovky, které se vyšetřují pomocí IF, izolace viru ze slin nemocného a sérologické průkazy protilátek v krvi nebo mozkomíšním moku. PCR slouží k průkazu virové RNA. Negativní výsledky však vzteklinu nevylučují.

Při diagnostice vztekliny je třeba vyloučit všechny encefalopatie infekčního či neinfekčního původu, jež se projevují nějakými nervovými příznaky.
Konkrétně je třeba odlišit:

  • u skotu – Aujeskyho choroba, BSE;
  • u ovcí – scrapie, Aujeskyho choroba;
  • u psů – psinka, Rubarthova choroba, Aujeskyho choroba, Surra, atd.

Z neinfekčních nemocí je třeba vyloučit například otravu strychninem či olovem.






kontakt: vzteklina { zavináč } dokapsy.cz     |     hostováno na dokapsy.cz | Hledáte Jiný Web?